Ponorný robot odhalil, že pod antarktickým ledem obsahuje plankton až pětkrát více korýšů než na volném moři. Vzhledem k tomu, že jde o hlavní zdroj potravy pro ryby, tučňáky i velryby, jde o významné zjištění. Připomíná nám to, že jakékoli předpovědi o omezenosti či nevyčerpatelnosti zdrojů jsou velmi ošidné záležitosti, protože naše informace o životě a chemii oceánů jsou stále nedostatečné. I katastrofické předpovědi z doby před více než deseti lety, kdy se začínalo s ochranou velryb, se ukázaly jako liché. Dle tehdejších tvrzení některých ochránců prostředí, doložených samozřejmě matematickými modely, měl i omezený lov provozovaný Japonskem vést k vyhynutí některých jejich druhů. K ničemu takovému nedošlo.
Za zmínku ještě stojí, že kromě zmíněného britského robota použil tým amerických vědců podporovaných NSF ke zkoumání ryb pod antarktickým ledem celkem 15 tuleňů Wedellových vybavených kamerami.
