Rostliny typu C3 mohou mít ze zvýšené koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře mnohem větší užitek, než se doposud předpokládalo. Veškeré organismy, které obsahují v buňkách chlorofyl, při fotosyntéze pomocí energie ze slunečního záření vyvářejí z oxidu uhličitého a vody sacharidy pro růst svých těl. Konkrétně jde o zelené rostliny, sinice a některé řasy. Podle způsobu zachycení CO2 rozdělujeme zelné rostliny na C3, C4 a CAM. Dolní indexy označují počet uhlíků v molekule prvního detekovatelného meziproduktu fotosyntézy. K skupině C3 patří naprostá většina rostlin mírného pásu. Mechanismus CAM je obdobou C4 s časovým oddělením fixace oxidu uhličitého a jeho využití, což je výhodné v horkém a suchém podnebí. Vědecký tým z Oak Ridge National Laboratory pod vedením Forresta M. Hoffmana ve spolupráci s dalšími experty studoval difuzi oxidu uhličitého uvnitř listů C3 rostlin. Zjistili, že rozdíl jeho koncentrace mezi atmosférou (0,04%) a chloroplasty uvnitř buněk, kde probíhá fotosyntéza, je podstatně větší než se doposud předpokládalo. Z toho vyplývá, že nárůst koncentrace CO2 v atmosféře způsobí větší produkci sacharidů, než jsme se domnívali. V důsledku toho zachytí rostliny z atmosféry více oxidu uhličitého, takže jejich vliv na složení atmosféry je významnější než předpokládají dosavadní modely vývoje klimatu. Za období 1901 - 2010 došlo k podcenění jeho spotřeby o 16%, číselně o 142 miliard tun. Tento jev již je tak významný, že může vysvětlit fakt, že oproti předpovědím některých klimatologů teplota Země za posledních 15 let vůbec nestoupla. Byť se stoupenci hypotézy globálního oteplování tváří, že se nic neděje, ve skutečnosti mají vážný problém. Model, ze které vycházejí veškerá jejich tvrzení, je špatný. Neobstál v testu času a nedokázal předpovědět, co se skutečně děje. Prorokoval neustále rovnoměrně narůstající teplotu, zatímco nic takového se nepodařilo pozorovat. Nyní už nelze říci, že jejich model stojí na hliněných nohou, ale přímo se zhroutil. Nutno poznamenat, že neexistence spolehlivé modelu neznamená nutně neexistenci jevu samotného.
Zephir 1.12.2014: Nepochopil jsem tu dedukci - koncentrace CO2 přeci v atmosféře stoupá, takže rostliny sice fixujou víc oxidu uhličitého, ale s tím klimatický modely počítat nemusejí - ty vycházejí z koncentrace uhlíku ve vzduchu.
2.12.2014: Chceme-li popsat změny klimatu na dlouhou dobu dopředu, musíme vycházet z toho, kolik oxidu uhličitého bude v atmosféře v budoucnu, a ne, kolik je ho tam zrovna teď. Jeho množství v budoucnosti závisí na tom, kolik je ho tam teď, kolik ho přibude, např. spalováním fosilních paliv, a kolik ho ubude, např. při jeho fixaci v rostlinách.
Zephir 8.1.2018: Studium nějaký difúze v listech je jedna věc, druhá věc je, že globální oteplování naopak záchyt CO2 zpomaluje, což staví přechozí závěry na hlavu. http://phys.org/news/2014-10-satellite-technology-amazon-absorbing-carbon.html
Milan 10.1.2015: Může i zrychlovat - rostlinám ať už C3, C4 a Cam pohlcují více CO2 a zvětšují svou biomasu.... Vše záleží na dlouhodobém studiu a k tomu máme ještě hodně daleko ...
Josef Maroušek 15.1.2015: Rád bych se diskutujících optal na jejich stanovisko k biouhlu (biochar). Dokázal by někdo odhadnout zda by rozšíření jeho výroby z odpadní lignocelulózy (BRKO, fermentační zbytky atp.) za využití odpadního tepla, umožnila sekvestrovat takové množství C, které by mohlo mít nějaký měřitelný/pozitivní/diskutabilní dopad? Předem děkuji za názory!
