Barry Dickson se svým týmem z vídeňského Ústavu molekulární patologie prozkoumal funkci receptoru, který u hmyzu spouští samičí chování po páření, jako např.kladení vajíček. Aktivují ho molekuly obsaženém v hmyzím spermatu, které při kopulaci proniknou do samičího těla. Pokud tento receptor vhodnou látkou zablokujeme, samičky hmyzu se po oplodnění chovají jako před ním. Nová generace hmyzu tedy nevyroste. Nabízí se tu možnost přípravy účinného, velmi selektivního insekticidu, který by sotva nějak působil na někoho jiného. Protože všechny zkoumané druhy hmyzu tento receptor mají, můžeme předpokládat, že v hmyzí říši je obecně rozšířen. Hubit pouze určité druhy hmyzu by na tomto principu možné nebylo.

Pan Jan Jelínek 13.2.2008: Pokud by "blokátor" byl rezistentní i v tom, co nasbírají včely na pastvě (aplikace na hmyz by musela být plošná), velmi spolehlivě zničí včelí matku a tím celé včelstvo. Bylo by to tedy horší než např. také neselektivní organofosfáty.

akademon.cz 13.2.2008: Nepochybně ano, proto je před uvedením do praxe na místě velká opatrnost a mnoho dalších studií. Zajímavou otázkou rovněž je, jaký by byl výsledek působení na receptor u samice, u níž už pokopulační chování nastalo, jako třeba u včelí matky.

Pan Milan Boukal 14.2.2008: Lidé si nějak nechtějí uvědomit, že Země je planetou hmyzu a většina potravních řetězců na něm stojí... Možná bychom se nestačili divit, co všechno by přestalo fungovat, kdybychom začali - vytřískávat - hmyz bez ohledu na to, jestli "tzv. škodí", či nikoliv... A co vývojově příbuzné druhy bezobratlých? Nemají třeba také obdobné receptory? Zajímalo to vůbec někoho? Ty řeči o velké opatrnosti a mnoha dalších studiích jsou pouhý alibismus, nic víc... Jen v ČR je přes 33000 druhů bezobratlých a je naprosto nereálné, aby to vědci testovali na všech. Prostě se to začne (jako obvykle) vyrábět aby to začlo honem vydělávat peníze a teprve pak se začnou "vychytávat mouchy"... Klasický lidský postup...