Experti z Muzea přírodních věd v Karlsruhe v roce 2007 objevili v amazonském pralese velmi zvláštní druh mravence. Analýza jeho DNA ukázala, že nový druh pojmenovaný Martialis heureka je nejstarším žijícím druhem mravenců, který je možná až 120 milionů let starý. Patří mezi dravé mravence žijící v podzemí, takže je slepý. Od dnešních druhů se liší i vzhledem, připomíná spíše vosu. Dle tvrzení agentury Reuters, která citovala Manfreda Verhaagha, jednoho z objevitelů, byl poslední předchozí druh mravenců byl objeven v roce 1923.
Milan 25.9.2008: Obávám se, že kupy druhů mravenců se objevují každým rokem, takže ta formulace na konci textu je zavádějící...
RNDr. Milan Boukal, Ph.D. 26.9.2008: Zabývám se jinými skupinami hmyzu, tudíž jsem z nedostatku času pouze zadal do vyhledávače na Netu, ať mi najde nové objevy mravenců a vypadla jich celá řada. Z České literatury tištěné po r. 1923, namátkou...: Samšiňák K. 1957: Sifolinia pechi n.sp. - Ročenka Čs. spol. ent., 53: 167-170, Šilhavý V. 1937: Strongylognathus kratochvili n.sp., nový praeglaciální mravenec z Moravy. - Sbor. Přírodov. klubu v Třebíči., 1(1936): 5-12, Atd. atd. Hmyzu se každým rokem popisuje na celém světě hafo... Rok 1923 není rozhodně žádným milníkem... Autor to zřejmě chtěl formulovat úplně jinak – třeba že v určité skupině (rodu apod.) mravenců nebyl popsán druh od roku 1923, nebo tak něco. Ale informace tak jak je nakonec formulovaná je bohužel nesmysl...
Dadourek 26.9.2008: To je hloupost, nových popisů je mrak. Třeba z Madagaskaru jich obvykle každá výprava dotáhne několik :). Zajímavost vidím v předpokládaném stáří daného druhu - resp. jeho primitivnosti...
frog 30.9.2008: Jedná se o zástupce nové podčeledi (Martialinae).
Prof.Dr.Arnošt Kotyk 3.10.2008: Dávno ztracený předek mravenců: Světležlutý bezoký hmyz z brazilské Amazonie vypadá tak bizarně, že se mu dostalo jména Martialis heureka. Jde zřejmě o člena podčeledi mravenců, který se odštěpil od hlavní vývojové linie někdy před obdobím křídy. Mravenci se zřejmě vyvinuli z vos, a tak se očekávalo, že jejich nejbližší předek se bude podobat vosám. Ukázalo se však, že M. heureka má zcela odlišný genom i morfologii – pevný přední pár nohou a tenoučké další dva páry, a dlouhá tenká kusadla zřejmě vhodná pro zpracování měkkých bezobratlých živočichů.
