Udržování správné teploty je klíčové pro vývoj ptačích zárodků. Ptákům, kteří žijí v chladnějších oblastech, pomáhá i barva vajec. Poslední ornitologické výzkumy ukazují, že čím severněji ptáci hnízdí, tím tmavší mají vejce, a tudíž tím více je ohřívá sluneční záření. Rozmnožování pomocí vajec s pevnou skořápkou je prastarý a úspěšný způsob vzniklý u druhohorních ještěrů. Je o desítky milionů let starší než děloha savců. Ukazuje se, že ptáci svá vejce dobře přizpůsobují podmínkám, v nichž žijí. Velký význam mohou mít i drobné detaily. Např. vrabci domácí (passer domesticus, angl. house sparrow) snášejí větší vejce, pokud počasí je chladné a deštivé. Tučnější vrabčí mláďata mají větší šanci na přežití v době, kdy je méně hmyzu, a rodiče tudíž přinášejí méně potravy.

„Při nízkých teplotách jsou důležité rezervy z velkých vajec. Ale při vyšších teplotách tyto rezervy vedou k růstu rychlejšímu, než je optimální pro dlouhodobé přežití,“ vysvětluje první autor publikace Thomas Kvalnes z Norges teknisk-naturvitenskaplige universitet z Trondheimu. Dřívější studie ukázaly, že příliš rychlý růst je spojen s oxidačním stresem, což způsobuje kratší život. Nicméně ptáci nemají jistotu, jaké počasí skutečně bude. Proto ve snůškách nacházíme vejce větší i menší.„Rozdíl zvyšuje šanci, že některá vejce budou optimální pro nadcházející počasí,“ vysvětluje opět T.Kvalnes.

Důležitou součástí vejce je skořápka. Jak ukazují poslední výzkumy struktury vaječných skořápek kura domácího (Gallus gallus f.domestica, angl. domestic chicken), zdaleka nejde o pasivní skořepinu. Během vývoje zárodku se vnitřní část rozpouští a poskytuje vápník na růst kostí. Pevnost klesá, takže kuřátko se snáze vylíhne. Jak už u pevných biologických struktur jako kosti nebo nejrůznější schránky bývá, tvoří skořápku uspořádaná elastická bílkovinná a tuhá minerální složka, konkrétně minerál kalcit CaCO₃. Z bílkovin je nejvíce zastoupen osteopontin. Čím je ho více, tím je skořápka pevnější. Aby mohli zkoumat jemnou strukturu skořápek elektronovým mikroskopem, museli vědci nejprve nařezat iontovým paprskem dostatečně tenké vrstvy.

„Přibližně 10 až 20 % slepičích vajec se rozbije nebo praskne, což zvyšuje riziko bakteriální kontaminace, a tím i otravy Salmonelou. Pochopení toho, jak minerální nanostruktura přispívá k pevnosti skořápky, by mohlo umožnit výběr nosnic podle genetických vlastností k produkci odolnějších vajec pro zvýšení bezpečnosti potravin,“ uvedl šéf výzkumu prof.Marc D. McKee z McGill University v Montrealu.