Stále více vědců se přiklání k názoru, že nejen vzpřímená chůze, nýbrž i přechod z čistě vegetariánksé stravy na smíšenou rostlinnou a masitou dietu vedl k vývoji většího mozku, schopného činnosti kvalitativně odlišné od činnosti mozku australopitheků před 2 nebo 3 miliony let. Šlo o to, že mozek a jeho činnost spotřebují značnou část energie potřebné k životu. Australopithecus, stejně jako současně žijící lidoopi, měl mozek o objemu zhruba 400-500 mililitrů (krychlových centimetrů). Už nejprimitivnější představitel rodu Homo (H. habilis) měl mozkovnici o 600 mL, pokročilejší Homo erectus už měl 900 mL a současný moderní Homo sapiens má mozek o objemu v průměru 1350 mL. Energii potřebnou k "myšlení" a dalším kognitivním pochodům by bylo prakticky nemožné získávat z rostlinné potravy (zejména bez její úpravy vařením), a tak už naši dávní předkové přecházeli postupně na smíšenou stravu. Tomu odpovídají i změny v chrupu - větší řezáky a menší stoličky - u druhu Homo erectus než u druhu Australopithecus boisei, kteří kulminovali v obdobích vzdálených od sebe 700 000 let. Ostatně už před přechodem na masitou stravu zřejmě první příslušníci rodu Homo byli schopni rostlinnou stravu vařit, a tím zvýšit její výživnou hodnotu.