Již před 15 lety zjistili výzkumníci firmy Du Pont, jak upravit nylonové (polyamidové) vlákno, aby zahubilo každou bakterii, která se na něm usadí. Při silném ozáření vlákna ultrafialovým laserem se změní povrchová struktura nylonu tak, že se stane toxickou pro bakterie. V té době šlo však o velmi nákladný proces. Nyní však disponujeme levnějšími a výkonnějšími lasery, takže baktericidní nylon se znovu dostává do ohniska zájmu. Jefferson Laboratory obdržela grant ve výši 192.000 USD právě pro vyhodnocení možností použití upraveného nylonu. Počítá se s jeho využitím pro oblečení policistů a požárníků. Jistě bychom si dovedli představit i jiné možnosti využití, třeba pro oblečení lékařů a zdravotnického personálu vůbec, jde však o účelově vázaný grant od amerického Ministerstva vnitřní bezpečnosti (Department of Homeland Security). Projde-li tkanina náročnými testy, jistě se brzy dočkáme jejího využití v řadě dalších oborů lidské činnosti.
Sama úprava povrchu vlákna nezaručuje trvalou sterilitu oděvu. Mince jsou sice zhotoveny z kovu, který rovněž hubí bakterie, avšak vzhledem k tomu, že přecházejí z ruky do ruky, tak je pokrývají z hlediska bakterií dosti silné vrstvy různých organických látek. Rozhodně je za sterilní považovat nemůžeme. Obdobná situace by mohla nastat u popsané nylonové tkaniny. Právě proto je třeba přesně vyzkoumat, jak s ní zacházet, aby si podržela své vlastnosti i při běžném užívání.
