Tisková zpráva České astronomické společnosti z 21. února 2007: Novu objevil nejprve japonský astronom Yukio Samuraj a o dvanáct minut později nezávisle další japonský pozorovatel Yuji Nakanuta. Za objevitele jsou tedy považováni oba dva. Ostatně o obou pozorováních byl celý svět informován ve stejnou dobu. Ještě v noci ze 4. na 5. února vyšlo další číslo Cirkuláře Mezinárodní astronomické unie, kde byl objev zveřejněn. Hvězda dostala označení Nova Scorpii 2007 a následně i V1280 Sco. Výjimečná jasnost novy je příležitostí pro pozorování z vesmíru. V současné době je naplánováno pozorování této novy družicemi Chandra, Swift a INTEGRAL. Všechny se věnují zejména zdrojům rentgenového a gama záření z vesmíru. V době objevu 4. února byla nova vidět už pomocí malého dalekohledu, ale její jasnost se nadále zvyšovala. Nejvýrazněji hvězda svítila 16. února, kdy dosáhla takové jasnosti, že byla pohodlně vidět okem i bez dalekohledu. Samozřejmě jen v místech s nízkým světelným znečištěním. Od té doby pomalu slábne, ale stále ji za vynikajících podmínek můžete spatřit pouhým okem. Vývoj jasnosti novy dokumentuje tzv. světelná křivka, kterou astronomové kreslí pro každou proměnnou hvězdu. Modré body v ní představují jednotlivá pozorování amatérských astronomů. Čím výše bod v grafu leží, tím je hvězda jasnější. Můžeme vidět plynulý nárůst jasnosti od 8. února až do 16. února. Od té doby jasnost pozvolna klesá výrazně pomalejším tempem, než jakým probíhalo zjasňování. To je u nov naprosto normální a charakteristický jev.
Takto jasná nova jako je Nova Scorpii 2007 vzplane na obloze jen jednou za několik let. Princip výbuchu dnes astronomové znají už velmi dobře. Nova je ve skutečnosti dvojhvězdou. Dvě hvězdy kolem sebe obíhají v těsné blízkosti a vzájemně se ovlivňují. Jedna z hvězd je bílý trpaslík, tedy vyhořelá hvězda na sklonku svého života. Svou gravitační silou doslova „vysává“ z druhé složky dvojhvězdy část její atmosféry. Ta se pomalu nabaluje na povrch bílého trpaslíka a vzniká vodíková vrstva. Proces nabalování pokračuje do doby, než se materiál dostatečně stlačí a zahřeje. Potom dojde k jevu, který nazýváme termonukleární reakce na povrchu bílého trpaslíka. Je to v podstatě obdoba výbuchu vodíkové bomby. Celá vodíková slupka se na bílém trpaslíku najednou zapálí a rozsvítí. To je okamžik, kdy se prudce zvýší jasnost hvězdy a my ji pozorujeme jako novu. Po několik týdnů až měsíců se pak jasnost postupně vrací k normálu.
Popis, jak novu na obloze nalézt, najdeme na stránkách České astronomické společnosti.
