Pokusničení s rostlinami má přispět k zodpovězení otázky, proč došlo v geologickém období střední křídy k ohromnému rozvoji dinosaurů. Před 100 miliony lety umožnila naše planeta prosperovat početným stádům dinosaurů, kteří lámali rekordy co do velikosti a hmotnosti. Připomeňme největšího tvora Země 35 metrů dlouhého argentinosaura z Jižní Ameriky, který vážil sto tun. Sara Decherdová ze Státní univerzity Severní Karoliny se snažila zjistit, zda klíč k vývoji tak gigantických tvorů byl skutečně v hojnosti jejich rostlinné potravy. Vegetace rostla neobvykle bujně, protože ovzduší planety bylo bohaté na skleníkové plyny, na oxid uhličitý? Geologická svědectví vypovídají, že v atmosféře bylo tehdy pětkrát víc oxidu uhličitého a jedenapůlkrát kyslíku. Dr.Decherdová pěstovala ve skleníku s atmosférou totožnou s údobím křídy jinany (ginkgo), rod nahosemenných dřevin, který rostly hojně právě v době dinosaurů. Zjistila, že v umělé atmosféře skleníku probíhá fotosyntéza třikrát rychleji než v současnosti. Takže bujná vegetace opravdu umožňovala, by býložraví dinosauři rostli stále větší a větší, a stávali se tak bohatší kořistí pro dravé dinosaury, kteří se nakonec stali pány světa.