Každý rok se ze Sahary přenesou atmosférou do amazonských pralesů miliony tun prachu a písku, které přispívají k úrodnosti této oblasti. Izraelští vědci nyní stanovili, že většina materiálu pochází ze severního Čadu z nížiny Bodélé o ploše necelých 45 000 km2.
28.9.2014: Prach z prolákliny Bodélé je dobré hnojivo, protože obsahuje velké množství minerálu apatitu, chemicky fosforečnanu vápenatého Ca3(PO4)2. Jak zjistila Caroline L. Peacock z University of Leeds se svými kolegy, vznikl tam z fosilizovaných kostí ryb, které kdysi žili v rozsáhlém jezeře, jež pokrývalo celou oblast od prolákliny Bodélé až ke 400 km vzdálenému Čadskému jezeru. Vědci ho nazývají Mega-Čadským a vyschlo asi před 10.000 lety. Jeho náčrtek vidíme na obrázku (K.A. Hudson-Edwards et al., Chemical Geology Volume 384, 25 September 2014, Pages 16–26, CC BY) spolu s lokalizací na africkém kontinentu. Čísla na okraji udávají severní šířku a východní délku.
30.7.2019: Více fosforu než prach ze Sahary přinášejí do Amazonie a jižního Atlantiku dýmy z afrických požárů při vypalování ploch pro zemědělství a subsaharské průmyslové exhalace. „Překvapilo nás, když jsme zjistili, že sloučeniny fosforu v kouři z jižní Afriky mohou větry odvát až do Amazonie přes celý jižní Atlantik. Mohou tak ovlivnit primární produktivitu obou ekosystémů a množství oxidu uhličitého,“ komentuje výsledky první autorka publikace Anne Barkley z University of Miami.
