Už jdu!

10.11.2019
Citace:
A.S.Reinhold et al., Behavioral and neural correlates of hide-and-seek in rats, Science 13 Sep 2019: Vol. 365, Issue 6458, pp. 1180-1183, DOI: 10.1126/science.aax4705
Zdroj
Laboratorní potkan, domestikovaná varieta potkan obecného, Rattus norvergicus var. alba, která má sníženou schopnost přenášení chorob, foto  AlexK100 assumed (based on copyright claims). [CC BY-SA 3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/)].

Hru na schovávanou naučili laboratorní potkany (potkan obecný, Rattus norvegicus) na Humboldt-Universität Berlin. Chytří hlodavci hráli pro radost ze hry, nikoliv pro odměnu. Žádnou nedostávali. Zvládli obě role, jak schování, tak hledání ukrytého člověka. Potkani si spolu hrají často, honí se a předstírají lov. Sledování aktivity prefrontálního kortexu, nejpřednější části mozku, doložilo, že si hru užívají. Prefrontální kůra je propojena do mnoha mozkových oblastí a zodpovídá za integraci informací z různých zdrojů, plánování, přemýšlení a rozhodování.

Shrnutí rozdílů mezi krysou (nahoře) a potkanem (dole), obr. Wikimedia Commons, autor Karim-Pierre Maalej, přeložil Packa, CC BY-SA 3.0.„Potkani v naší studii se naučili komplexní chování tak rychle, že si myslíme, že ho mají v sobě. Předpokládáme, že se tak dobře skrývají a hledají, protože praktikují evolučně významné chování,“ soudí šéf výzkumu Michael Brecht. Přestože občas narazíme na výraz laboratorní krysa, jde vždy o potkana obecného (Rattus norvegicus) a nikoliv krysu obecnou (Rattus rattus). Rozdíly mezi oběma hlodavci najdeme na obrázku. Nejmarkantnějším znakem je potkanův holý ocas, který je u krysy vždy porostlý chlupy jako tělo.

 
Odeslat komentář k článku "Už jdu! "



Opište text z obrázku:

Odeslat článek "Už jdu! " e-mailem

Diskuse/Aktualizace