Dlouhodobě stabilizovat náboj, který vzniká pohlcením záření při fotovoltaickém jevu, se podařilo týmu z University of California - Los Angeles (UCLA) pod vedením prof.Yvese Rubina, prof.Benjamina J. Schwartze a prof.Sarah H. Tolbert. Jde o důležitý objev, protože elektřinu vyrobenou ve slunečních článcích je nutné okamžitě odvést. Doba života vznikajících nábojů činí normálně zlomky sekundy. Kalifornský tým zkombinoval fotovoltaický článek s kondenzátorem na molekulární úrovni. Základem je uspořádaný molekulární komplex z organického polovodiče, kopolymeru thiofenu a fluorenu s derivátem fullerenu C₆₀-N,N-dimethylpyrrolidinium jodidem. Pojmenování fluoren nás nesmí zmást, jde o tricyklický uhlovodík. Jak vidíme na obrázku, žádné atomy fluoru neobsahuje, jenom vodík a uhlík. Elektron uvolněný po absorpci fotonu přechází okamžitě z polymeru na navázané deriváty fullerenu, které jsou ve struktuře zanoženy hlouběji. Z nich přejde na ty, jež leží na povrchu. Tam může vydržet až několik týdnů. Strukturu použitých sloučenin vidíme na obrázku, vzorec C₆₀-N,N-dimethylpyrrolidinium jodidu podle Sarah H. Tolbert et al., Long-lived photoinduced polaron formation in conjugated polyelectrolyte-fullerene assemblies, Science 19 June 2015: Vol. 348 no. 6241 pp. 1340-1343, DOI: 10.1126/science.aaa6850.