Doba potřebná ke zhojení rány silně závisí na tom, zdali poranění vzniklo ve dne nebo v noci. Noční zranění se hojí skoro dvakrát déle než denní. I takové věci ovlivňuje cirkadiánní (24 hodinových) cyklus našich organismů, neboli biologické hodiny. Nové zjištění může mít velký význam v lékařství, např. při plánování operací.

Klíčovou roli při hojení ran hrají vazivové buňky zvané fibroblasty. Nacházíme je rozptýlené po celém těle. Jako u všech ostatních buněk našich organismů i jejich aktivita kolísá ve 24 hodinovém rytmu. Ve dne jsou pohyblivější, přilnavější a produkují více mimobuněčných bílkovinných vláken nutných pro zhojení poškozené kůže.

Experimenty ve tkáňových kulturách a na myších ukazují, že aktivita fibroblastů v okamžiku poranění určuje celkovou dobu hojení. Vazbu na cirkadiánní rytmus prokázaly pokusy, při nichž se měnil nebo nastavoval jinak. Podle Johna S. O’Neilla, jednoho z autorů výzkumu, „ponechání rozsvícených světel nebo podávání určitých sloučenin může biologické hodiny překlopit.“ Analýza doby léčení popálenin u lidí v závislosti na jejich vzniku poskytuje shodné výsledky.