Analýza australských geologů ukázala, že za duhové zbarvení opálů může uran. Ne tak ceněný, běžný mléčný opál tvoří hydratovaný amorfní oxid křemičitý. Jeho polodrahokamovou odrůdu pak tvoří uspořádané kuličky téhož materiálu o průměru 200 nm. Právě na nich dochází k interferenci světla, která zodpovídá za zářivé, duhové zbarvení minerálu. A právě atomy uranu a jeho rozpadových produktů tvoří jádro, okolo něhož drobounké kuličky narůstají. Odhalení mechanismu vzniků polodrahokamových opálů může mít velký význam jednak pro jejich umělou výrobu, jednak pro zjišťování nových nalezišť podle radioaktivního záření uranu.
V současné době naprostá většina šperkařských opálů pochází z australských nalezišť, avšak až do vytěžení během 18.století leželo jediné známé světové naleziště poblíž Dubnice na Slovensku. Bylo by jistě zajímavé provést srovnávací studii, zdali stejnou roli tu hrál rovněž uran či jiný těžký prvek.
