Malý lidský žaludek vypěstovali kmenových buněk Kyle W. McCracken a James M. Wells spolu s dalšími experty z Cincinnati Children’s Hospital Medical Center, University of Cincinnati a University of Michigan Medical School. Jde o velký úspěch, protože vytvářet trojrozměrné struktury z rostoucích buněk je pro nás zatím velmi obtížné. Podařilo se jim to díky tomu, že v dostatečné míře zvládli přenos informací mezi buňkami prostřednictvím chemických signálů. Jejich žaludeček neposlouží jako orgán pro transplantaci, nýbrž jako perfektní prostředí k výzkumu žaludečních nemocí.

20.3.2015: Třírozměrnou plicní tkáň postiženou cystickou fibrózou vypěstoval Dr. Nicholas Ray-Francis Hannan se svými kolegy z britské University of Cambridge. I ta má sloužit pokusným účelům při výzkumu této vrozené choroby. Zdá se, že začínáme zvládat procesy růstu jednotlivých tkání, což bylo ještě před nějakou dobou nemyslitelné.

3.6.2015: Pěstováním mozkové tkáně z kmenových buněk se zabývá americko-korejský výzkumný tým pod vedením Ancy M.Pascy z kalifornské Stanford university. Jejich cílem není získat hotový orgán k experimentování, ale studovat přímo vývoj mozkových struktur.

27.3.2020: S uměle vypěstovanými napodobeninami orgánů, tzv. organoidy, se roztrhl pytel. Sotva bychom našli nějaký náš vnitřní orgán, který se někdo nesnaží ve zmenšené podobě pro výzkumné účely vytvořit. Nový pohled i užití představuje hadí jedová žláza, ve zkumavce vypěstovaná z kmenových buněk hadích embryí. „Podmínky růstu jsou podobné jako u rostoucích lidských organoidů. Největší rozdíl je požadovaná teplota,“ říká spoluautor publikace Jens Puschhof z nizozemského Hubrecht Institute. Na rozdíl od našich 37 °C rostou hadí kmenové buňky nejlépe při 32 °C, protože plazi jsou studenokrevní živočichové.

Hadí jed je cenný zdroj inspirace při vývoji nových leků. Některé léky proti bolesti a vysokému tlaku inspirovaly sloučeniny z komplexních hadích jedů. A zdaleka nejde o dobře prozkoumanou oblast. Mimo jiné i proto, že odběr jedu z živých hadů je velmi nesnadný. Nesmíme zapomínat ani na vývoj protilátek proti hadím jedům. Každoročně zemře na Zemi kolem 100.000 lidí na následky hadího uštknutí a 400.000 se zotaví s trvalým poškozením, takže zdaleka nejde o marginální problém.