Vědci dosud dokázali sledovat procesy na atomové úrovni buď při extrémně vysokém rozlišení nebo při vysoké rychlosti - ale ne obojí. „Kombinací rastrovacího tunelového mikroskopu s ultrarychlými pulzy jsme pohodlně využili výhod obou metod k vyrovnání jejich nevýhod,“ říká jeden z vynálezců, Manish Garg z Max-Planck-Institut für Festkörperforschung. Přesně na hrot rastrovacího tunelového mikroskopu zaostřili speciálně naladěné infračervené laserové pulsy kratší než šest 0,000 000 000 000 001 sekundyfemtosekund^?, což je nepředstavitelně krátký okamžik. Bariéra pro tunelování elektronů při ozáření poklesne, takže polohu elektronů lze odečíst z jemného kolísání tunelového proudu.

Nový přístroj můžeme označit za ultrarychlou kameru s vysokým rozlišením pro molekulární svět. Měření může nepřetržitě probíhat několik minut, což je nečekaně dlouho. „Schopnost filmovat elektrony v molekulách v jejich přirozeném prostorovém a časovém uspořádání je zásadní pro pochopení například chemické reaktivity nebo přeměny světelné energie v nabitých částicích,“ vysvětluje druhý vynálezce Klaus Kern, rovněž z Max-Planck-Institut für Festkörperforschung. Navíc nový ultrarychlý mikroskop dokáže nejen pozorovat procesy v kvantovém světě, ale také do nich zasahovat.