Xinjian Zhou se svými kolegy z kalifornské odnože Sandia National Laboratories sestrojili fotodetektor, který může být mnohem citlivější než dosavadní zařízení pracující na základě vzniku páru elektron-díra v polovodiči. Na povrch uhlíkové nanotrubice navázali azobenzenové barvivo, které při pohlcení fotonu podstatně změní svůj tvar a hlavně rozložení elektrické náboje. Tím ovlivní dielektrické vlastnosti nanotrubice, na níž je připojen chemickou vazbou, aniž zapůsobí na sousední.

Brazilští vědci z Laboratorio Nacional de Luz Sincrotron a Universidade Estadual de Campinas studují mechanické vlastnosti nanomateriálů. Nedávno zjistili, že stříbrné nanotrubice se při mechanickém namáhání chovají zajímavým způsobem. Po krátkém působení tahu se přemění v kvádříky tvoření drobnými nejmenšími možnými kubickými krystalky stříbra s jednotlivými atomy ve svých vrcholech. Za normálních okolností je však krystalová struktura stříbra plošně centrovaná, tzn. atomy se nacházejí nejen ve vrcholech, ale i ve středech stran. Po dalším působení tahu vzniká řetězec jednotlivých atomů, který se vzápětí trhá.

Zajímavé využití pro uhlíkové nanotrubice nalezl tým vědců z University of Colorado v Boulderu a Institute for Critical Technology and Applied Science ve Viriginii. Uhlíkovou nanotrubicí napnutou mezi dvěma volframovými jehlami krájí tenké plátky biologických vzorků pro zkoumání elektronovým mikroskopem. Nový postup je šetrnější k biologickému materiálu než dosud užívané diamantové řezáky.

Alice Parker a Chongwu Zhou z University of Southern Kalifornia se snaží pomocí uhlíkových nanotrubic napodobit vzájemná spojení nervových buněk. Strukturu uhlíkových nanotrubic vidíme na obrázku, obr. Institute of Physics.