Pouhých 200 mikrogramů vzorku stačí moderním hmotnostním spektrometrům k provedení radiokarbonového datování. Nepatrné množství zkoumané látky umožňuje rozšířit metodu i na odhalování padělků starších uměleckých děl. Ověřený způsob odhalení fals je stanovení stáří některé komponenty. Je-li např. plátno obrazu mladší než údajné stáří díla, jde jednoznačně o padělek. Další možností je mikroskopické určení velikosti zrn pigmentu v malířské barvě. Středověké pigmenty jsou mnohem hruběji mleté než současné.
K vědeckým poznatkům nejsou hluší ani padělatelé, kteří používají stále důmyslnější techniky. Mohou kupříkladu sáhnout po skutečném starém plátnu anebo původním pigmentu z jiného obrazu. Co musí použít ze současných zdrojů je pojivo, zpravidla tuhnoucí rostlinný olej, který propojuje zrna pigmentu a vytváří tak malířskou barvu. Bez současného pojiva se padělatel neobejde, protože jednou použité je již zatuhlé, a tudíž nepoužitelné. U starších maleb vždy jde o organickou látku biologického původu, takže obsahuje radioaktivní uhlík 14C. Radiokarbonovým datováním můžeme ručit, kdy molekuly pojiva vznikly.
V praxi radiokarbonové datování potvrdilo, že obraz „Vesnická krajina s koněm a továrnou Honn & spol“ (Village Scene with Horse and Honn & Company Factory) podepsaný a datovaný „Sarah Honn May 5, 1866 AD“ je padělek, který vznikl ve druhé polovině 20.století na starším plátně. Údajně mělo jít o původní dílo amerických naivistů. Ve skutečnosti ho namaloval usvědčený americký padělatel Robert Lawrence Trotter v roce 1985.
