Podle výzkumu pracovníků americké Sandia National Laboratory neřeklo uhlí, špinavé palivo počátků průmyslové revoluce, ještě zdaleka své poslední slovo. Spalováním velmi jemně rozemletého uhlí v kyslíkové atmosféře získáme kromě energie prakticky čistý oxid uhličitý, který pak můžeme ukládat do země. První poloprovozní jednotky se již budují v Japonsku, Kanadě a Německu. Jinou možností je tzv. reformování, kdy za vysoké teploty uhlí reaguje s vodní parou. Vzniká tzv. syntézní plyn, což je směs vodíku a oxidu uhelnatého. Ten můžeme rovnou spalovat jako podstatně čistší zdroj energie než samo uhlí anebo nechat dále reagovat s vodou, kdy se oxid uhelnatý převede na uhličitý, jež opět uložíme do země. Výsledným produktem je pak vodík, velmi čistý zdroj energie. Uhlí, které budeme využívat tímto způsobem, snese naše přísné nároky z hlediska ekonomického i z hlediska ochrany prostředí.
Prof. Dr. Arnošt Kotyk, Fyziologický ústav AV ČR, 21.4.2011:Nedávná studie Světové energetické rady ukázala, že na světě je černého a hnědého uhlí včetně antracitu 861 miliard tun, z čehož (v miliardách tun) je v USA 237, v Rusku 157, v Číně 115, v Austrálii 77, v Indii 61, v Německu 41, v Kazachstánu stejně jako na Ukrajině 34, v Jižní Africe 30 a v Srbsku 14.
