Další výzkumy potvrzují starší teorii, že dvoujazyčnost zpožďuje nástup neurodegenerativních onemocnění, např. Parkinsonovy nebo Alzheimerovy choroby, až o pět let. Porovnání mozkové kůry pomocí zobrazení magnetickou rezonancí u 224 jednojazyčných a 175 dvoujazyčných osob ve věku od 25 do 84 ukázalo větší množství neuronů ve dvou oblastech mozkové kůry bilingvních. Od šedesátého roku věku nadbytek klesal a kolem 80 let se obě skupiny vyrovnaly.Vypukne-li neurodegenerativní choroba, lidé s větším množství neuronů mají větší rezervu, takže nepříznivé následky propuknou později.

Více nervových buněk u bilingvních osob najdeme ve vnitřním čelním závitu (gyrus frontalis inferior, angl. inferior frontal gyrus) a vnitřním temenním laloku (lobulus parietalis inferior, angl.inferior parietal lobule), přičemž v první oblasti mizí rezerva dříve. Nejlépe je naučit se v co nejranějším věku oba jazyky současně, ale pokud jste to zmeškali, nemusíte házet flintu do žita. Spoluautorka výzkumu Svenja Caspers z Forschungszentrum Jülich uvádí: „Další vzrušující otázkou je, zda učení druhého nebo třetího jazyka ve věku odchodu do důchodu přináší výhodu duševního výkonu. Pro mnoho lidí by to byl schůdný a snadný způsob, jak vybudovat další kognitivní rezervu.“