Loni v říjnu uplynulo 400 let od smrti Tychona Brahe. Při této příležitosti uspořádalo Výzkumné centrum pro dějiny vědy mezinárodní sympozium. Do Prahy se sjeli přední světový odborníci, aby shrnuli nejnovější výsledky bádání o Tychonově osobním přínosu i významu rudolfínské doby pro vývoj vědy. Je obecně známo, že díky Tychonovi Brahe a Johannovi Keplerovi se Praha v době císaře Rudolfa II. stala špičkovým střediskem astronomie a vědy vůbec. Nové výzkumy ukazují, že vysokou úroveň měla ovšem věda v Čechách už na počátku 15. století. Jedním z představitelů české vědy předhusitského a husitského období je ideový otec pražského orloje, mistr Karlovy univerzity Jan Ondřejův, řečený Šindel. Oba hrdiny našeho příběhu, Tychona Brahe a Jana Šindela, však nespojuje jen společný zájem o astronomii a společné působiště Praha, ale poněkud paradoxně právě i ona téměř celá dvě století, která je časově oddělují.
