Mořští živočichové sumýši z třídy ostnokožců (Echinodermata) umí velmi rychle měnit tuhost krycí vrstvy na povrchu svého těla. Využívají toho při pohybu nebo obraně. V elastickém stavu jsou vlákna jejich molekul kolagenu uložena rovnoběžně. Tuhost výrazně naroste vzájemným překřížením. Bílkovina kolagen je v přírodě nejrozšířenější složka pojivových tkání. Asi čtvrtina všech proteinů v našich tělech je právě kolagen. Vzájemnou změnu poloh jeho vláken zvládají pouze sumýši (Holothuroidea). Umožňují to molekuly glykoproteinů, které propojují jednotlivá kolagenová vlákna. Glykoproteinem rozumíme sloučeninu bílkovin se sacharidy. Pokusy se sumýšem běloskvrnným (Holothuria leucospilota) prováděl Jingyi Mo spolu s dalšími členy týmu Himadriho S.Gupty z Queen Mary University of London. Změny polohy vláken studovali pomocí měření rentgenové difrakce. Proces ztuhnutí spouští zvýšení koncentrace draselných iontů K⁺. Kationy vápenaté Ca²⁺ mají účinek opačný. Pokusného živočicha vidíme na fotografii Ria Tana ze Singapuru (via Wikimedia Commons). Bílé skvrny nejsou příliš zřetelné. Je zajímavé, že stejně jako u všech ostnokožců, i tělo sumýšů vykazuje pětičetnou symetrii. Na rozdíl od nejznámějších ostnokožců mořských hvězdic, u sumýšů ji rozeznáme až při bližším zkoumání.