Van Allenovy pásy jsou oblasti v okolí Země, kde jsou díky zemskému magnetickému poli zachyceny nabité elementární částice a ionty ze slunečního větru. Jejich tvar je určen průběhem magnetických siločar a mají průřez ve tvaru půlměsíce. Do nedávna jsme se domnívali, že existují dva. Začínají a končí ve výšce asi 400 km nad zemských povrchem v oblasti magnetických pólů. Vnitřní Van Allenův pás v rovníkové oblasti dosahuje výšky 3.000 km a obsahuje hlavně protony s vysokou energií. Vnější ve výšce 50.000 km obsahuje hlavně elektrony. Vyskytují se u všech planet s magnetickým polem a mají nesmírný význam pro život. Zabraňují částicím slunečního větru s vysokou energií dopadnout na zemský povrch, kde by mohly vážně poškodit buňky živých organismů. Dvojice identických družic NASA pojmenovaných Van Allen Probes objevila v oblasti mezi nimi i pás třetí, tvořený převážně elektrony. Znenadání se objevil 2.září 2012 a náhle zmizel 1.října 2012. Další výzkumy zjistí, zdali jde o opakující se jev. Řez strukturou Van Allenových pásů v okolí Země vidíme na obrázku (obr. Yuri Shprits, Adam Kellerman, Dmitri Subbotin/UCLA).Nově objevený se nachází mezi dvěma dříve popsanými.
24.9.2013: Třetí Van Allenův pás tvoří převážně relativistické elektrony, tzn. elektrony pohybující se rychlostí blízkou k rychlosti světla. Jejich chování v magnetickém poli je výrazně odlišné, než chování podstatně pomalejších nabitých částic, takže se pohybují mimo původní Van Allenovy pásy. Zjistil to Yuri Shprits se svými kolegy z UCLA.
