Prof.Andras Kis a jeho kolegové ze švýcarské Ecole Polytechnique Federale de Lausanne zkoumali možnosti využití minerálu molybdenitu MoS2 v elektronice. Zjistili, že se z něj dají zhotovit lepší mikroelektronické součástky než z doposud nejrozšířenějšího křemíku. Např. tranzistor z molybdenitu funguje i pří tloušťce 0,65nm oproti 2 nm u křemíku. Menší objem a vhodná šíře zakázané pásu (1,8 eV) umožňují, že tranzistor z molybdenitu v zavřeném stavu spotřebuje mnohonásobně méně energie než křemíkový. Přestože jde o velmi rozšířený materiál a je o něm dlouho známo, že je polovodič, možným využitím jeho polovodivého chování se dlouho nikdo nezabýval. Zatím se užívá hlavně jako mazadlo nebo při výrobě ocelí.
akademon.cz 27.3.2013: Kombinací vrstev molybdenitu a grafenu vytvořil tým prof.Kise výtečnou paměť. Monoatomická vrstva molybdenitu propouští náboj na určité místo trojité grafenové vrstvy. Jeho uložením se v ní ukládá informace. Jako tunelovací překážka slouží monoatomická izolační vrstva nitridu boritého BN.
akademon.cz 29.4.2013: Obliba molybdenitu naroste po zjištění Phaedona Avourise a Mathiase Steinera z Thomas J.Watson Research Center společnosti IBM v newyorském Yorktown Heights, že jeho monoatomická vrstva emituje světlo při průchodu elektrického proudu. Funguje podobným způsobem jako stále rozšířenější LED diody. Molybdenit je sulfid molybdeničitý MoS2 vykrystalovaný v šesterečné soustavě. Vytváří monoatomické vrstvy podobně jako grafen. Na rozdíl od něj je polovodičem přímým, což je při konstrukci polovodičových prvků výhodnější. V tomto směru převyšuje i nejrozšířenější křemík.
akademon.cz 28.6.2013: Možnosti využití molybdenitu ještě rozšířilo zjištění B. T. Jonkera a jeho kolegů z Naval Research Laboratory v americkém Washingtonu DC, že jeho monovrstva může reagovat s některými organickými plynnými látkami, které ovlivní její vodivost. Jde o vrátné procesy, takže této vlastnosti lze využít pro konstrukci senzorů.
akademon.cz 5.8.2013: Molybdenit MoS2 se pomalu stává stejně populární a zajímavou látkou jako grafen. Jeho 6nm silná vrstva může fungovat jako mechanický rezonátor až do frekvence 60 MHz. Při svých experimentech to prokázal Philip X.-L. Feng se svými kolegy z Case Western Reserve University v ohijském Clevelandu. Tloušťka použité vrstvy odpovídá třem monovrstvám sulfidu molybdenitého. Výzkumy Doc.Song Jina a Marka Lukowského z University of Wisconsin-Madison ukazují, že ho lze použít i jako katalyzátoru pro rozklad vody při výrobě vodíku. Nejprve je nutné jeho tenkou vrstvu převést z polovodivé do kovově vodivé stavu, což se provádí redukcí lithiem.
