Až desetkrát větší barokalorický jev (barocaloric effect) než největší dosud naměřené hodnoty, můžeme pozorovat u neuspořádaných krystalů některých organických sloučenin. Při barokalorickém jevu dojde vlivem vnějšího tlaku k ochlazení materiálu díky fázovému přechodu. Jde o jev podobného typu jako magnetokalorický (magnetocaloric) , používaný k dosahování nejnižších teplot blízko absolutní nuly. Působením vnějšího magnetického pole dojde ke změně teploty materiálu. Existuje i jev elektrokalorický (electrocaloric), kde teplotu mění elektrického pole. Vzhledem k tomu, že až 30% celosvětově vyrobené elektřiny spotřebujeme na chlazení, ať už v ledničkách, mrazírnách či klimatizacích, účinnější metoda by se určitě šikla. Proto vědci usilovně zkoumají barokalorický jev.

Pozorovaný gigantický barokalorický jev nastává za normální teploty u sloučeniny neopentylglykol (chemická struktura viz obr.) díky velké neuspořádanosti a stlačitelnosti krystalů a anharmonické dynamice krystalové mřížky. Tento typ mřížek označujeme jako neuspořádaný krystal (disordered crystal nebo plastic crystal), kdy pravidelné symetrické uspořádání vykazují těžiště molekul, avšak molekuly, zpravidla organické, jsou samy vůči sobě nepravidelně orientovány. Ještě větší barokalorický jev nacházíme u 2-amino-2-methyl-1,3-propandiolu, avšak za teploty 350 K.