Na FEL ČVUT v Praze bude předvedena fascinující krása čtvrtého skupenství.
Na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze proběhne dne 17. června 2008 od 19:00 hodin v rámci 23. sympozia o fyzice a technologii plazmatu veřejná přednáška „Vesmír – svět plazmatu“ přednesená profesorem Holgerem Kerstenem z Christian-Albrechts-Universität zu Kiel, SRN. Diváci se budou moci pokochat demonstrací plazmatu vytvářeného elektrickými výboji efektně zářícího v široké škále barev a tvarů.
„Sympozium o fyzice a technologii plazmatu je tradičně doprovázeno bohatým společenským programem,“ uvedl předseda organizačního výboru docent Jan Píchal z katedry fyziky FEL ČVUT. „Letos se v rámci kulturního programu nabízí výjimečná příležitost spojit estetický zážitek s předmětem zájmu sympozia. Přednáška The Universe – a World of Plasma bude přednesena v anglickém jazyce a veřejnost je na ni srdečně zvána. Vzhledem k technické náročnosti ji lze v celosvětovém měřítku zhlédnout jen ojediněle, zpravidla výhradně na světových vědeckých kongresech. Přednáška vychází z legendární přednášky Prof. Rutschera (SRN). Kromě slova v ní bude mnoha demonstracemi ukázána krása a rozmanitost fyziky plazmatu.“
Plazma je nejběžnější skupenství ve viditelném vesmíru. Pomocí elektrických výbojů lze plazma přiblížit z kosmických dálek téměř na dosah ruky. Laik možná zůstane nezasvěcen do vnitřní krásy známých i dosud neprozkoumaných dějů probíhajících v plazmatu, ale obdobně jako odborník bude stejnou měrou uchvácen pozorováním hry světla vybuzených částic plynu.
Fyzika plazmatu, pěstovaná na katedře fyziky FEL ČVUT, je vědní obor, k němuž mimo jiné do budoucna vzhlíží světová energetika. Cestou slučování lehkých jader lze získávat energii doslova z vody. Přesněji bude zdrojem energie těžký vodík, který však je v běžné vodě obsažen. Plazmové obrazovky a úsporné „žárovky“ dobývají dnešní domácnosti stejně, jako do nich svého času pronikaly zářivky, horská sluníčka a doutnavky. Z hlediska moderních technologií obsazuje plazma stále nové pozice v mikroelektronice, nanotechnologiích a farmakologii. Má své pevné místo v úpravě povrchů materiálů, ekologických i zdravotnických aplikacích. Plazma dokáže řezat, obrábět, vytvářet rázové vlny či urychlovat tělesa. Je zdrojem nabitých částic a záření. Je to právě plazma, které nám už od Křižíkových časů osvětluje noční ulice.
