Na termity se díváme v drtivé většině jako na škůdce, kteří mění dřevěné stavby v prach a páchají každoročně miliardové škody. Ve svých útrobách však chovají poklad v podobě společenstva mikrobů schopných rozkládat dřevní hmotu na jednoduché molekuly. Člověk dokáže něco podobného jen pomocí silných chemikálií a za zvýšené teploty. Kdybychom procesy probíhající v termitím střevu zvládli v průmyslových měřítkách, mohli bychom těžko využitelnou masu celulózy, hemicelulózy a ligninu měnit na jednoduché sacharidy zkvasitelné na biolíh.

První krok k naplnění tohoto ambiciózního cíle podnikli vědci z Joint Genome Institute při americkém ministerstvu energetiky ve spolupráci s California Institute of Technology, výzkumným centrem firmy IBM, soukromou společností Verenium Corporation podnikající v oboru biopaliv a kostarickým Národním ústavem pro výzkum biodiverzity, když sekvenovali dědičnou informaci mikrobů žijících ve střevu termitů z rodu Nasutitermes. Výsledky jejich práce zveřejnil prestižní vědecký týdeník Nature. Genetické analýzy odhalily v termitích útrobách mikroorganismy náležející zhruba do desítky základních taxonomických skupin. Výsadní postavení pařilo dvěma velkým skupinám bakterií – treponemám a fibrobakterům. O přítomnosti treponem se vědělo. Objev fibrobakterů byl velkým překvapením. Na rozkladu dřeva se podílejí jak treponemy tak i fibrobaktery. Další fermentaci cukrů ale mají na starosti jen treponemy. Celkem se na trávení dřeva podílejí enzymy syntetitizované podle pěti stovek mikrobiálních genů. Už z toho je jasné, že napodobení trávícího procesu termitů nebude jednoduchá záležitost. Termiti pracují s miligramovými objemy. Převést tento proces do měřítek velkých fermentorů představuje tvrdý oříšek.