Většina termitů se živí výhradně celulózou rostlin, kterou tráví především díky symbiotickým mikroorganismům ve střevě nebo specifickým houbám, které pěstují v termitišti. Z ekologického hlediska mají proto v přírodě nezastupitelnou úlohu při mineralizaci tohoto organického materiálu. Řada jich ale patří ze stejného důvodu v teplejších oblastech všech kontinentů mezi významné škůdce, neboť narušují vše, co je ze dřeva. Na ochranu před nimi se vynakládají řádově miliardy dolarů ročně a ochranné metody jsou založené převážně na toxických insekticidech a fumigantech. Z hlediska ochrany životního prostředí je proto hledání jakýchkoliv alternativních přístupů k obraně před nimi velmi žádoucí. Jedním z principů, jež by mohl být slibně využit při regulaci potravního chování tohoto společenského hmyzu, je nedávné překvapivé zjištění australských entomologů, že termiti využívají při výběru nejvhodnější potravy mj. i sluch. Už dlouho je známo, že termiti dobře slyší, přesněji řečeno že cítí vibrace podkladu a že toho využívají i při dorozumívání. Rytmické bušení do stěny chodby znamená např. poplach. To, že využívají této své schopnosti i při krmení, je ovšem novinkou. Laboratorní pokusy dokázaly, že termiti také dovedou zjišťovat, jakým způsobem vibrace vznikají. Tato jejich schopnost může naznačovat, že mají i něco jako sonar. Podle výzkumníků různé druhy termitů preferují potravu různé velikosti, jistý druh dává např. v pokusech přednost malým dřevěným bločkům před velkými. Může to souviset se snahou vyhnout se konkurenčním střetům. Jak ale tento slepý hmyz velikost dřívek poměřuje?
Problémem se zabývala skupina odborníků na universitě Nového Jižního Walesu. Zaznamenávali vibrace vznikající na velkých a malých bločcích dřeva při žíru dělníků druhu upřednostňujícího malé bločky. Pak záznam vibrací z velkých bločků přenášeli na malé a ve výběrovém testu zjišťovali preference termitů. Zjistili, že termiti v tomto případě velké a malé bločky od sebe nerozeznají. Přehrávka vibrací z velkého bločku je zřejmě zmátla a tak malý bloček od velkého nerozlišili.Zajímavé bylo i zjištění, že uměle generovaný zvuk napodobující termití chroustání termity nezmátl, stejně tak jako ignorovali jakékoli náhodné vibrace.Ukázalo se tedy, že termiti podle vibrací rozpoznají nejen velikost zdroje potravy, ale i zdroj tohoto mechanického signálu. Tato vibrační informace má ještě jeden důležitý účinek, může ovlivnit reprodukční potenciál termití společnosti. Většina termitů jsou sterilní dělníci, kteří se nerozmnožují. U nižších termitů se však dělníci izolovaní od mateřské kolonie mění na náhradní reprodukční jedince, kteří se rozmnožovat mohou. V pokusech, kdy byli dělníci vystaveni autentickému termitímu vibračnímu signálu od jiných dělníků, vznikalo jen málo náhradních reprodukčních jedinců, zatímco mnohem víc jich vzniklo, když na ně působil umělý nebo žádný signál. Vědci doufají, že se jim podaří nalézt způsoby, jak narušit schopnost termitů dřevo k žíru si vybírat s cílem snížit ekonomické ztráty jimi působené. „Obecně se věří, že termiti jsou nevybíraví žrouti, konzumující vše dřevěné nač přijdou“, říká jeden z autorů studie, dr. Evans, „ale ve skutečnosti je to hmyz velmi vybíravý a svou potravu vyhledává velmi pozorně. Stravitelnost a tvrdost dřeva jsou pro ně vlastnosti stejně důležité, jako obranné látky vytvářené rostlinami. Naše práce ale ukázala, že to nejsou jediná kriteria, jimiž se termiti při svém rozhodování řídí. Známe mnoho případů, kdy termiti ani stravitelné dřevo nekonzumují.“
