Zajímavé využití již dlouho známé vlastnosti azobenzenu C6H5N2C6H5 odhalili chemici David Zhitomirsky, Eugene Cho a Jeffrey C. Grossman z MIT. Jeho molekula se vyskytuje ve formě dvou izomerů, cis a stabilnější trans (viz obr.). Jeden v druhý přechází po pohlcení fotonu vhodné vlnové délky. Navážeme-li molekuly azobenzenu jako boční řetězce na dlouhou polymerní molekulu, jeho typické chování zůstane zachováno. V této podobě ho lze využít k uchování tepla. Vystavíme-li tenkou folii z azobenzenem modifikovaného polymeru slunečním paprskům, přejde úplně na svůj méně stabilní cis izomer. Ten postupně přechází na stabilnější trans izomer, přičemž se nadbytečná energie uvolňuje ve formě tepla. Poločas toho procesu činí přibližně 55 hodin. Zatím lze takto uchovat energii 30 Wh/kg, což není příliš mnoho. Doposud se o azobenzenu uvažovalo spíše v souvislosti s konáním mechanickém práce:
akademon.cz 29.10.2007: Pracující azobenzen
akademon.cz 13.6.2002: Pracující molekula
