Pálivou chuť paprik způsobuji deriváty alkaloidu kapsaicinu (8-methyl-N-vanillyl-6-nonenamid) drážděním receptorů TRPV1 na povrchu buněk citlivých na bolest. Ostrou příchuť jídel nevnímáme chuťovými receptory. Při špatném strávení pociťujeme pálení i v konečníku, kde žádné chuťové pohárky nemáme. Na rozdíl od savců ptáci pálení kapsacinoidů nevnímají. Plody paprik (rod Capsicum) pojídají bez problémů a semena roznášejí na mnohem větší vzdálenosti, než by savci doběhli. Občas narazíme na pověru, že pálení paprik způsobují semínka uvnitř plodů. Semena pálivá nejsou, mohou však být potřísněna pálivými deriváty kapsaicinu, které nacházíme v drobounkých měchýřcích uvnitř plodů. Plod papriky je bobule, nikoliv lusk, jak se leckdy mylně uvádí.

Jediná známá výjimka je poddruh tany severní Tupaia belangeri chinensis (angl. tree shrew). Mutace struktury receptoru TRPV1 způsobuje nízkou citlivost vůči derivátům kapsaicinu. Vysvětlení je podle Yalana Hana z Čínské akademie věd prosté: „Domníváme se, že tato mutace představuje evoluční přizpůsobení, kdy taně severní poddruh chinensis odolnost vůči kapsaicinu umožňuje rozšířit možnosti stravy.“ Tany žijí v lesích jihovýchodní Asie. I když vypadají jako hlodavci, jde o samostatný řád příbuzný primátům.