Honit řízeně elektron sem a tam v rámci jedné molekuly je celosvětově ojedinělý výkon. Pavel Jelínek z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR k tomu uvádí: „Podařilo se nám uskutečnit řízený přenos elektronu v rámci jedné izolované molekuly a zároveň změřit množství energie, která se během tohoto procesu uvolní do okolí. Tato měření podpořená teoretickým modelem přinášejí detailní poznatky o kvantově mechanických procesech, jakými jsou přenos náboje a přeměna energie na atomární úrovni.“ Experimenty proběhly za extrémně nízké teploty a vysokého vakua na molekule 2,6-bis(ferrocenyl)naftalenu, jejíž chemickou strukturu najdeme na obrázku. Zafixovaná byla pomocí adsorpce na napařených krystalech chloridu sodného (soli kuchyňské) NaCl. Elektron poháněl z jedné strany molekuly na druhou wolframový hrot mikroskopu atomárních sil, který rovněž sledoval jeho polohu.
Mikroskop atomárních sil (AFM - atomic force microscope) extrémně ostrým hrotem často s jediným atomem na špici jakoby ohmatává s atomovým rozlišením povrch pod sebou. Význam výzkumu pohybu elektronu v molekule dobře shrnuje tisková zpráva Akademie věd ČR z 19.března 2020: „Důležitým předpokladem pro úspěšný nástup kvantových technologií je detailní znalost základních procesů, na nichž jsou založeny, tj. na přenosu náboje a s tím spojené přeměně energie na atomární úrovni. Přenos elektronu v molekulách hraje významnou roli i v mnoha biologických a chemických pochodech, jakými jsou například fotosyntéza, koroze či řada enzymatických reakcí. Přes zásadní význam těchto procesů a vynaložené úsilí jim porozumět jsou naše současné možnosti studia a řízení přenosu náboje na úrovni jednotlivých atomů či molekul stále značně omezené.“
testament 29.3.2020: Stanley Meyer podle jeho patentových obrázků údajně štěpil nukleony vysokým napětím a získával tak energii. Je to možné? Je zajímavé zjistit, že stačí s elektronem pouze pohybovat s tím samým efektem.
Úplný text tiskové zprávy AV ČR z 19.3.2020
