Bez střevních bakterií bychom nemohli existovat. Nicméně za určitých okolností mohou i škodit. Rozkládají lék na Parkinsonovu chorobu zvaný levodopa. Chemicky jde o L-3,4-dihydroxyfenylalanin, který na rozdíl od dopaminu prochází hematoencefalickou bariérou. Tak nazýváme vrstvu buněk obalujících mozkové cévy, která zabraňuje průniku látek difusí a dovoluje pouze aktivní přenos. V mozkových neuronech se levodopa mění dekarboxylací na dopamin, který nahrazuje úbytek způsobený Parkinsonovou chorobou.

Při ústním podání levodopy ji střevní bakterie Enterococcus faecalis pomocí enzymu tyrosin dekarboxylázy přemění na dopamin, který jiná střevní bakterie Eggerthella lenta pomocí dopamin dehydroxylázy přemění na tyramin, jak vidíme na obrázku. Do krve a posléze do mozku pronikne jen zlomek původně podaného preparátu. Účinek levodopy silně kolísá podle zastoupení zmíněných bakterií ve střevní mikroflóře a jejich aktivity. Zastavit zhoubné působení mikroorganismů může (S)-α-fluoromethyltyrosin (chemická struktura viz obr. dole), který blokuje enzym tyrosin dekarboxylázu bakterie Enterococcus faecalis, aniž by ji tím zahubil. Střevní mikroflóra zůstává nedotčená.

Parkinsonovu chorobu poprvé popsal roku 1817 londýnský lékař James Parkinson. Jde o odumírání mozkových buněk vyvolané nedostatkem neurotransmiteru dopaminu. Nemocní proto přestávají být schopni kontrolovat pohyby.

Erika 15.4.2020: Kolik střevních bakterie vlastně máme uvnitř?

16.4.2020: Ve střevech máme asi 2 kg bakterií, ale i něco kvasinek a prvoků, na počet 10.000 až 100.000 miliard buněk, tedy stejně až desetkrát více jako našich tělních buněk. Celkem ve střevech pobývá na 500 druhů mikroorganismů.