Stonehenge nejsou

29.6.2015
Citace:
R.Madgwick et al., Multi-isotope analysis reveals that feasts in the Stonehenge environs and across Wessex drew people and animals from throughout Britain, Science Advances 13 Mar 2019, Vol. 5, no. 3, eaau6078, DOI: 10.1126/sciadv.aau6078
Zdroj
Donedávna jediná známá část Stonehenge, foto garethwiscombe. Wikimedia Commons, licence CCA 2.0

pouze známé velké menhiry a dolmeny uspořádané do kruhů, které vidíme na obrázku (foto garethwiscombe, Wikimedia Commons, licence CCA 2.0). Jak ukazují archeologické výzkumy v posledních letech, 13 km severně od jihoanglického města Salisbury najdeme pod zemí rozsáhlý starověký kultovní komplex. Pomocí magnetometrie, vodivostních měření půdy, 3D laserového skenování a georadaru archeologové z Birmingham University a Ludwig Boltzmann Institut für Archäologische Prospektion und Virtuelle Archäologie pod vedením prof.Vince Gaffneyho (BU) prozkoumali příslušné rozlehlé území do hloubky 4 m. Kromě několika kruhových svatyní o průměru od 10 do 30 m nalezli přímo na břehu blízké řeky Avon kamennou kruhovou ohradu tvaru písmene C o rozměrech 330 x 400 m. Nejstarší nález představuje 6.000 let stará rozvalená dřevěná stavbu o ploše 300 m2, pravděpodobně starší než proslulý kamenný komplex na obrázku. Zajímavá je i 330 m dlouhá řada masivních kamenů zcela skrytá pod zemí. Na místě se rovněž nachází řada hrobů, mohyl a drobnějších svatostánků z mladší doby kamenné a doby bronzové. V roce 2013 archeologický tým pod vedením Mike Parkera Pearsona detailně prozkoumal 63 pohřbů v lokalitě Stonehenge a nalezl v nich na 50.000 zbytků kostí. Dnešního dne zahajuje britská Royal Society v Londýně výstavu, na které se veřejnost může seznámit s výsledky archeologických výzkumů Stonehenge z poslední doby. Vstup zdarma!

23.3.2019: Analýza zastoupení izotopů stroncia, síry, dusíku, uhlíku a kyslíku v prasečích kostech v okolí megalitické stavby ve Stonehenge ukázala, že pocházely ze všech koutů Británie, konkrétně ze Skotka, severovýchodní Anglie a západní Walesu. V letech 2.800 až 2.400 př.Kr. tu zřejmě probíhaly slavnosti, na které putovali lidé z celého ostrova. Živá prasata, tehdy mnohem podobnější současným divokým, sebou hnali jako zásobu potravy. „Prasata nejsou dobří chodci na takové dlouhé vzdálenosti. Muselo být značné namáhavé brát je s sebou,“ soudí první autor publikace Richard Madgwick z Cardiff University. Zřejmě k tomu byl vážný důvod.

 
Odeslat komentář k článku "Stonehenge nejsou "



Opište text z obrázku:

Odeslat článek "Stonehenge nejsou " e-mailem

Diskuse/Aktualizace