Fosilie nedávno nalezená v provincii Liaoning na severovýchodě Číny je možná paleontologickým dokladem nejstaršího placentálního savce. Vzhledem k neobyčejně dobrému zachování (na povrchu těla lze rozlišit dokonce jemnou srst) je možné do detailů zrekonstruovat celkový vzhled těla. Zařazení k placentálům však bylo provedeno klasicky, na základě typické dentice, protože placenta se jako ostatní měkké orgány těla nezachovala. V křídových sedimentech této oblasti Číny bylo v poslední době objeveno mnoho nesmírně zajímavých fosilií (připomenout lze například nejstarší nepochybné ptáky nebo "opeřené" dinosaury) a v tomto kontextu tedy nález placentálního savce není nijak výjimečný. Mnohem důležitější je debata o průkaznosti datování štěpení fylogenetických linií pomocí metod molekulární biologie, kterou tento nález znovu oživil. Existence nejstarších placentálních savců je tímto nálezem paleontologicky doložena do doby před 125 mil. let, zatímco pomocí zmíněných molekulárních metod byla kladena do doby před max. 104 mil. let. Kontroverze mezi molekulárními biology a paleontology tudíž pokračuje.