Špatný návrh hráze způsobil, že hlavní město Angkorské říše se v 10.století během krátké doby stěhovalo tam a zase zpět. Angkorská neboli Khmerská říše v období od 9. do 14.století ovládala rozsáhlé oblasti jihovýchodní Asie. Hlavním městem byl většinu času dodnes známý Angkor. Pouze v desátém století jako hlavní město krátce za panování krále Jayavarmana IV. fungoval Koh Ker 90 km severovýchodně od Angkoru. Nacházel se u současně vybudované rozsáhlé vodní nádrže, která zadržovala kvůli zavlažování vodu řeky Stung Rongea. Průzkum ukázal, že 7 km dlouhá hliněná hráz z druh tropické půdy vzniklý zvětráváním nevápencových horninlateritu^? chránící město byla silně poddimenzována. Zřejmě během prvního období dešťů došlo k nevratnému poškození celého díla.

„V té době stavba chrámů, obnova měst a rozvoj vodní infrastruktury byl klíčový pro legitimitu khmerských panovníků. Není těžké si představit, že selhání hráze v Koh Ker, tehdejšího největšího a nejambicióznějšího infrastrukturního projektu, mělo podstatný dopad na prestiž vládcova města a přispělo k rozhodnutí o návratu hlavního města Khmerské říše do Angkoru. Naše studie ukazuje, že ambiciózní inženýrské dílo bylo od samého počátku odsouzeno k rychlému nezdaru,“ komentuje poznatky Ian Moffat z Flinders University v Australii.

Archeologové nezískali poznatky z tak rozsáhlé plochy pomocí tradičních vykopávek. To by bylo příliš nákladné. Použili k tomu georadar (Ground-penetrating radar), v archeologii stále více používaný přístroj. Pomocí polarizovaných mikrovlnných pulsů zpravidla o frekvenci od 10 MHz do 2.6 GHz odhaluje podzemní struktury.