Magnet může rozdělit chirální sloučeniny, což je značným překvapením. Nazýváme tak molekuly stejného složení a struktury, pokud existují ve dvou podobách, které se k sobě mají jako předmět a jeho obraz v zrcadle. Zároveň není možné je ztotožnit žádným pohybem, např. otáčením. Zpravidla jde o sloučeniny s atomem uhlíku, na který se váží čtyři odlišné skupiny. Typický příklad je molekula aminokyseliny alaninu CH₃CH(NH₂)COOH, jejíž dvě možné chirální struktury vidíme na obrázku. Šedivé koule značí atomy uhlíku, modré kyslíku, zelené dusíku a červené vodíku. Hovoříme rovněž o optických izomerech neboli enantiomerech, protože každá z obou struktur stáčí rovinu polarizovaného světla jiným směrem, tzv. L forma doleva, R forma doprava.

Izraelští vědci studovali adsorpci chirálního peptidu z alaninu, cysteinu a lysinu na ferromagnetické kobaltové vrstvě pokryté 5 nm silným filmem zlata. Každý z izomerů se lépe adsorbuje při opačné orientaci magnetického kolmého k povrchu. Z experimentů vyplývá, že nejde o přímé působení pole, ale o interakci spinů elektronů chirální molekuly se spiny atomů zlata. Každý z optických izomerů upřednostňuje jinak orientované spiny elektronů ve své molekuly, o čemž svědčí i závislost vodivosti těchto molekul na spinu elektronů procházejícího proudu. Proto lépe interaguje s elektronem s vhodně orientovaným spinem v podložce, o čemž rozhoduje směr vloženého magnetické pole.

Spinem nazýváme kvantovou vlastnost elementárních částic bez ekvivalentu v klasické fyzice. Můžeme ho chápat jako vnitřní moment hybnosti. Pro elektron nabývá hodnot 1/2 a -1/2.

Něco málo více o problematice dělení optických izomerů najdeme zde: akademon.cz 12.5.2006 - Přebírání molekul.