Překvapivý fenomén pozoroval u spermií myšice křovinné (Apodemus sylvaticus) biolog Harry Moore z University of Sheffield. Spermie tohoto druhu jsou na hlavičce opatřeny zvláštním háčkem. Význam této morfologické zvláštnosti zjistil Moore náhodou, když se podíval na ejakulované sperma samců myšice pod mikroskopem. Spermie se vzájemně spojí (částečně "slepí"a částečně "zaháknou") a vytvoří skupinu čítající 50 až 200 vzájemně propojených spermií. Tyto "vlaky" se pohybují o 50% rychleji než individuální spermie. Nárůst v rychlosti pohybu je patrný především ve viskózním prostředí tekutin vyplňujících samičí pohlavní trakt. "Studiem spermií se zabývám 30 let, ale nic podobného jsem nikdy neviděl," přiznal Moore. Tento pozoruhodný jev má svou evoluční příčinu. U myšic je samice připářen hned několika samci a jejich spermie pak "soupeří" o to, které oplodní vajíčka ve vejcovodu. Je zřejmé, že rychleji cestující "vlak" zanese spermie k vajíčku dříve. Vajíčko ale může oplodnit jen jedna spermie. Proto se "vlak" po 20 až 30 minutách opět rozpadá. Příčinou je změna na povrchu hlavičky spermie, která prochází tzv. kapacitací a "odhazuje" povrchovou část tzv. akrozomu. Kapacitace je přípravou spermie na proniknutí do nitra vajíčka. V tomto případě ale plní i roli "posunovače", který "vlak" spermií rozpojí na jednotlivé "vagónky". "Rozpojovací" reakci zahájí přednostně spermie pohybující se uvnitř vzájemně propojené skupiny spermií. Jejich časná kapacitace je silně znevýhodňuje, protože tyto spermie následně rychle ztrácejí schopnost oplodnit vajíčko. V jistém slova smyslu se tyto spermie obětují ve prospěch dalších spermií z propojené skupiny. Vůbec není jisté, jestli si předurčení k sebeobětování nesou spermie už z těla samce, nebo zda je k tomu předurčuje až jejich náhodné umístění do středu "vlaku". Jsme tu ale zřejmě svědky altruismu na buněčné úrovni, kdy některé se některé buňky "obětují" ve prospěch jiných buněk. Protože obětované buňky nesou dědičnou informaci stejného jedince a zvýhodňuje "příbuzné" spermie proti "soupeřícím" cizích samců, je taková "oběť" evolučně výhodná. Souboj mezi samci myšic o to, kdo se stane otcem příštího pokolení, se neodehrává jen prostřednictvím spermií propojených do "vlaku". Samci soupeří i objemem ejakulátu a počtem spermií. Soupeření spermií vyvolá silný selekční tlak na zvýšení množství spermií a objemu ejakulátu, protože samec produkující více spermatu dokáže spermie svých soupeřů v pohlavním traktu samice "přečíslit". Názorným dokladem tohoto evolučního tlaku je fakt, že varlata tvoří 5% hmotnosti těla samců myšice křovinné. Pro srovnání, pokud by měla varlata muže mít stejný podíl na hmotnosti těla, musela by vážit 3,5 kg.