Zkoumání nitra buněk různými metodami (např. aktualita z 28.4.2004) patří již k standardním laboratorním technikám, takže je jen logické, že biologové upřeli svou pozornost k další metě - k buněčnému jádru, kde je soustředěna naprostá většina dědičné informace ve formě deoxyribonukleové kyseliny DNA. Kalifornským chemikům se podařilo připravit zajímavou fluorescenční sondu, tvořenou klastrem nanejvýš z tisíců molekul selenidu a sulfidu kademnatého, jež může přetrvávat v buněčném jádře i několik dní, aniž by ho poškodila. Při excitaci laserovým paprskem pak vyzařuje světlo různých vlnových délek. Právě ze změn těchto tzv. fluorescenčních spekter pak můžeme usuzovat na pochodu uvnitř jádra.