Sloni, kteří se toulají africkou savanou mohou laikovi připadat jeden jako druhý. Podrobnější pohled ale odhalí stáda vedená zkušenými samicemi, tlupy mladých samců. Lovec nebo ochránce přírody od sebe rozezná jednotlivá zvířata. Nehrozí, že by se je spletl. Rozeznávání jednotlivých příslušníků cizího druhu považovali vědci za vlastnost jedinečnou pro člověka. Nejnovější výzkum britské zooložky Lucy Batesové z University of St. Andrews odhalil, že nás sloni pečlivě sledují a dokážou mezi lidmi rozlišovat. Vědci předkládali volně žijícím slonům z keňského Národního parku Amboseli šaty bojovných Masajů a šaty usedle žijících Kambů. Sloni se šatům Masajů velkým obloukem vyhýbali. Oděv Kambů je nezajímal. V dalších pokusech Batesová prokázala, že se sloni řídí podle pachu lidí, kteří oděv nosili a podle jeho barvy. Důvod je prostý. Bíle odívaní Kambové si slonů nevšímají a nepředstavují pro tyto tlustokožce žádné nebezpečí. Jinak je tomu u Masajů. Mladíci, kteří se chtějí prosadit mezi dospělé muže, musejí oštěpem ulovit slona. Bývají při tom oděni do tradičního rudého roucha. Na tomto starobylém obyčeji se nic nezměnilo navzdory velice přísné ochraně slonů a zákazu jejich lovu oštěpem. Zvíře bývá velmi často pouze zraněno, takže má ono samo i ostatní členové stáda dostatek příležitosti načerpat z tragického střetu poučení. Není divu, že červená představuje spolu s pachem Masajů pro slona akutní nebezpečí a zvíře se snaží ze všech sil prchnout pryč.
Je otázka, zda by se strachu slonů z Masajů dalo využít například pro ochranu polí před ničivými vpády tlustokožců. Vědci zvažuji i jiný typ „biologického boje“. Zooložka Lucy Kingová z University of Oxford zjistila, že se sloni obávají zvuku rozzuřeného včelstva. Po přehrání bzukotu nazlobených včel trvalo slonům jen deset sekund, než začali vyklízet pozice. Kontrolní zvuk sloni většinou ignorovali. Již dřívější pozorování z volné přírody naznačovala, že sloni mají ze včel respekt. Například stromy s opuštěnými včelími hnízdy jsou od slonů poničeny výrazně méně než stromy, na nich včely nikdy nehnízdily. Podle odborníků by mohl chov včel přinést Afričanům hned dvojí užitek. Bzučení včel by chránilo pole a osady před nájezdy slonů a navíc by tržby za med zlepšily ekonomickou situaci obyvatel venkova.
9.3.2014: Pokud afričtí sloni (Loxodonta africana) zaslechnou řeč samburských pastevců, začnou být ostražití a vyklízejí pozice stejně, jako když rozeznají bzukot včel. Joseph Soltis a Anne Savage z Disney’s Animal Kingdom, velké tematické zoologické zahrady ve Walt Disney World na Floridě, spolu s kolegy z Oxfordské univerzity to zjistili při svých studiích na severu Keni. Samburové jsou pastevci, kteří s místními slony sdílejí stejné zdroje vody. Zaslechnou-li sloni samburské mužské hlasy, zpozorní, odcházejí a vydávají varovné bručení. Jde zřejmě o speciální varovný signál před lidmi. Varování před včelami, jichž se sloni rovněž obávají, zní jinak. Shodně reagují, přehrajeme-li jim jejich vlastní varovné bručení, ať už před Sambury nebo před včelami. Na lidskou řeč v jiném jazyce nereagují.
