České vysoké učení technické vydalo 14.října tiskovou zprávu, v níž s radostí oznamuje, že v se v letošním roce proniklo do žebříčku kvality univerzit, který každoročně dle řady kriterií sestavují noviny The Times. ČVUT se umístilo na 401. až 500. pozici, protože v páté, předposlední stovce se již místa nerozlišují. Pražská technika se tak ocitla v čestné společnosti např. argentinské Universidad de Belgrano, egyptské Káhirské univerzity, thajské Univerzity Chiang Mai založené v roce 1964, Indian Institute of Technology Roorkee, Istanbulské univerzity, pákistánské Lahorské Univerzity, kolumbijské Universidad de Los Andes, Teheránské univerzity a Novosibirské státní univerzity. Je to skutečně důvod k hrdosti? Jistým úspěchem samozřejmě je, že se vůbec podařilo proniknout mezi hodnocené. Šest stovek oceněných bylo vybráno přibližně z osmi tisíc institucí. Zajímavé je, že v první stovce nalezneme pod pořadovými čísly 26, 39 a 42 tři různé hongkongské univerzity, 30. je Národní singapurská univerzita, 50. Pekingská univerzita. Karlovu univerzitu najdeme na 261. pozici, kam se jí jako nejlepší české oceněné instituci podařilo proniknout z 290. pozice v loňském roce. Vysokému učení technickému v Brně se v loňském roce z rovněž nehodnocené pozice podařilo proniknout do šesté stovky.
ing.Přemysl Kroupa 16.10.2008: Jaká jsou kriteria zatřídění článek neuvádí. Z vlastních zkušeností je mi známo, že nároky na studenty vysokých škol jsou v porovnání s BRD daleko vyšší. To odráží i srovnávací studie PISA. http://www.zum.de/Faecher/evR2/BAYreal/as/se/pis/pisa2-01.htm Nejedná se sice o srovnání vysokoškolských studentů, ale i tak si lze udělat poměrně přesný obraz o úrovni školství a nárocích škol na studenty v průběhu vzdělávacího procesu v jednotlivých zemích. Úkolem školského systému je zprostředkovat soubor znalostí a dovedností na co nejvyšší úrovni a to celé populaci. Tohle anglo-saský systém školství s elitními univerzitami zdaleka nedosahuje. (Universita Oxford nemá žádnou vypovídací schopnost o celkové úrovni anglického vysokého školství.) Zdá se, že české polečnosti stále ještě chybí ono zdravé sebevědomí.
akademon.cz 16.10.2008: Anebo třeba některým českým vysokým školám chybí zdravá reflexe? Kriteria hodnocení jsou uvedena na webové stránce projektu (odkaz na ni je uveden dole). V příspěvku akademonu není ale zmíněna ani jedna přední anglosaská univerzita, pro srovnání jsou uvedeny univerzity méně vyspělých zemích. Úspěšnější Karlova univerzita v této věci zachovává důstojné mlčení. Jak se konkrétně ČVUT podílela na dobrých výsledcích středoškolských studentů v projetku PISA?
