Sklo, jehož pružnost se blíží oceli, připravil Jasuhiro Watanabe se svými kolegy z Tokijské univerzity. Jde o slitinu oxidu hlinitého a tantaličného o složení 54Al₂O₂.46Ta₂O₅. Jak vidíme na obrázku, její optické vlastnosti jsou uspokojivé. Transmitance ve viditelné části spektra je vysoká a stabilní, index lomu dosahuje hodnoty 1,94. Youngův model pružnosti dosahuje 158,3 GPa. Při jeho využití jako konstrukčního materiálu je možné odpovídající pevnosti dosáhnout menším množstvím materiálu než u klasických křemičitanových skel. Dosáhnout zesklovatění tohoto materiálu, tedy ztuhnutí před krystalizací, je velmi nesnadné. Lze ho provést tavením částic vznášejících se volně v proudu kyslíku pomocí dvou výkonných CO₂ laserů.

Nespí ani tvůrci kovových slitin. Mimořádně lehkou a pevnou slitinu založenou na velmi lehkém kovu hořčíku připravili inženýři z University of California v Los Angeles pod vedením Xiaochuna Liho. Hořčík vyztužili 14% částic z karbidu křemičitého SiC o průměru 100 nm. Odborníci se shodují v tom, že vyztužení krystalové mřížky nanočásticemi umožní vytvořit nové, zajímavé materiály. Zásadní problém je, jak dosáhnout jejich rovnoměrného rozptýlení, protože nanočástice mají silnou tendenci ke shlukování. Své vlastnosti si nový materiál podrží i za vyšších teplot.