Rostoucí množství oxidu uhličitého v atmosféře má, kromě skleníkové efektu, ještě jeden velmi podstatný důsledek. Podporuje růst rostlin. Ty z něj prostřednictvím fotosyntézy vytvářejí organické sloučeniny nutné pro stavbu a fungování jejich i našich těl. Jak ukazují studie satelitních snímků provedené Randallem Donohuem z Commonwealth Scientific and Industrial Research Organization (CSIRO) v australské Canbeře, oxid uhličitý nejvíce ovlivní suché oblasti, kde žijí rostliny velmi dobře hospodařící s vodou. Ze satelitních snímků jihozápadu Severní Ameriky, Austrálie, Středního Východu a některých částí Afriky z let 1982 až 2010 odhadli, že množství zeleně vzrostlo o 11%. Nárůst zelené hmoty by mohl odčerpat výrazné množství oxidu uhličitého z atmosféry. Jde o velmi obtížně odhadnutelný vliv, protože se projeví u různých typů rostlin různě. Navíc rychlost růstu rostlin ovlivňuje řada faktorů, jež na různých místech Zeměkoule působí odlišně.
akademon.cz 24.7.2013: Vliv koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře na růst rostlin jsme zřejmě dlouhodobě podceňovali. Z 19 let probíhajících studií, které prováděl Bert Drake se svými kolegy ze Smithsonian Environmental Research Center vyplývá, že travní porosty mokřin spotřebují pro svůj růst více oxidu uhličitého, než jsme předpokládali. Při zvýšení koncentrace CO2 na 1,75 násobek současného stavu ho Scirpus olneyi (skřípinec americký) z čeledi šáchorovitých pohltí o 32% více. Travina Spartina patens z čeledi lipnicovitých jen o 14% více. Své pokusy prováděl Bert Drake v přirozeném prostředí mokřin v oblasti zálivu Chesapeake. Rovněž musíme vzít v úvahu, že plankton spotřebuje dvakrát více oxidu uhličitého, než jsme se doposud domnívali. Vyplývá to z výzkumu, který provedli Doc. Adam Martiny se svými kolegy z University of California v Irvine. Zabývali se zejména studiem sinic rodu Prochlorococcus, což je nejrozšířenější fotosyntetizující organismus na Zemi.
