neboli Nejjasnější republika benátská za tisíc let své existence nahromadila, jakožto velmi bohatý stát, neuvěřitelné množství archivních dokumentů. V bývalém františkánském klášteře zaplňují plných 80 kilometrů regálů. Mnohé z nich doposud žádný historik nečetl. K zachování archivních materiálů v takovém rozsahu přispělo, že vlastní město nepostihly četné války, které Nejjasnější republika sv. Marka vedla. Frédéric Kaplan, odborník na umělou inteligenci, spolu s historičkou Isabellou di Lenardo rozběhli gigantický projekt digitalizace celého archivu. Samotné skenování takového množství dokumentů představuje náročný úkol. Nasadili rotační skener o šířce 2 metry a roboty na otáčení stránek vázaných archiválií. Pomocí počítačové tomografie přečetli některé folianty bez nutnosti listování. Na digitalizaci ručně psaných dokumentů nestačí současné standardní programy pro čtení textu. Sáhli po samoučícím softwaru pro rozpoznávání tvarů. Další fází projektu je vytvoření sociální sítě středověkých Benátek. Propojují jména jednotlivých osob v různých dokumentech. Lze tak získat přehled o nemovitém majetku a jeho změnách, jak vlastnických, tak konstrukčních. Propojení s mapami, středověkými malbami i moderními fotografiemi přináší informace o přesné poloze i vzhledu budov. Výsledkem je např. video zobrazující vývoj benátského čtvrti Rialto zhruba od roku 950 do současnosti. Lékařské záznamy přinášejí informace o šíření chorob, účetní umožňují podrobně rekonstruovat ekonomiku středověké obchodní republiky. Novou technologii digitalizace archiválií lze pochopitelně použít i v jiných městech. Na obrázku současný letecký snímek historického centra Benátek (foto Horst-schlaemma, public domain, via Wikimedia Commons).

Ota Nik 26.6.2017: Ano, důležité jsou vztahy.

10.1.2020: Nejstarší zobrazení Benátek pochází z popisu cesty do Jeruzaléma od italského poutníka Niccola da Poggibonsiho. Pochopitelně cestoval přes Benátky, takže si pořídil obrázek. Pouť proběhla v letech 1346 - 1350 a rukopis vznikl nejspíš krátce poté. Zajímavé je, že v liniích kresby nachází četné probodané malé otvůrky. Objevitelka kresby Dr.Sandra Toffolo ze skotské University of St Andrews o tom soudí: „Přítomnost špendlíkových dírek je silným důkazem, že tento pohled na město byl kopírován. Opravdu existuje několik obrázků v rukopisech a časně tištěných knihách, které jasně vycházejí z obrázku v rukopisu ve Florencii. Objev tohoto pohledu na město má velké význam pro naši znalost zobrazování Benátek, protože ukazuje, že město Benátky již od velmi raného období současníky fascinovalo.“