Vědci z NASA provádějí přímo v družicích testování rozsáhlého senzorového pole, které tvoří 32 odlišných čidel integrovaných dohromady. Tvoří je uhlíkové nanotrubice nebo nanodráty z jiných materiálů, pokryté polymery citlivými k různým chemikáliím. Celková aktivní plocha činí pouze jeden čtvereční centimetr. Detekovat můžeme např. přítomnost amoniaku, formaldehydu, oxidu dusičitého, peroxidu vodíku či chlorovodíku. V případě zachycení takových molekul na příslušnou část senzorového pole se změní její elektrické vlastnosti, což zachytí citlivá podpůrná elektronika.

Sledování přesného složení atmosféry v kosmických korábech je nesmírně důležité, protože jde o uzavřené nevětratelné systémy. Únik i poměrně malého množství jedovaté chemikálie může způsobit zdravotní potíže celé posádce. Původně český chemik, profesor Jiří Janata z Georgia Institute of Technology, pokládá senzory založené na nanotrubicích za velmi perspektivní, protože lze dosáhnout velké citlivosti. Navíc jde o kompaktní zařízení pouze z pevných součástek. Jejich předpokládaná životnost se odhaduje na pět let.