Odborníci na životní formy moří a oceánů už tři roky pracují na velké inventuře. Celkem 300 vědců z 53 zemí spojilo síly s cílem vytvořit během deseti let veřejně přístupnou databázi všech organismů žijících v prostředí moří. Jde o grandiózní projekt, který jeho ředitel Jesse Ausubel přirovnal k cestě na Měsíc. Projekt inventarizace podmořského života spolkne miliardu dolarů poskytnutou zčásti Nadací Alfreda P. Sloana a zčásti v podobě grantů vládami jednotlivých účastnických zemí. Projekt se soustředí na sedm základních témat. Vědci se v něm budou věnovat průzkumu pacifických pobřežních vod, životu na dně severního Atlantiku, budou zkoumat ekosystém zálivu Maine, nezapomenou na podmořské prameny horkých minerálních vod a na oblasti, kde vyrůstají lososi. Do centra zájmu se dostanou životní zvyklosti velkých druhů ryb a mořských savců a pozornosti vědců neuniknou ani organismy obývající temné a studené hlubiny oceánského dna. V současné době provádějí vědci jakousi průběžnou kontrolu práce vykonané za první tři roky projektu. K nejvýznamnějším patří objev druhově nesmírně bohatých vod u pobřeží Angoly. Na jednotce plochy se tu vyskytuje více druhů než v jakémkoli jiném dosud známém mořském ekosystému. Už teď se zdá téměř jisté, že angolské vody přispějí do seznamu mořských organismů pěti stovkami nových druhů. Zajímavé informace přineslo studium života lososů. Až doposud považovali vědci za nejkritičtější fázi jejich života cestu mladých rybek z jejich "rodišť" na horních tocích řek do oceánů. Teď se ukazuje, že populace mladých rybek nejcitelněji prořídne poté, co dosáhne oceánu.Vzhledem k tomu, že mnozí lososi patří mezi ohrožené druhy, má každá informace o úskalích jejich života nevyčíslitelnou cenu. Může rozhodovat o tom, jestli lososi přežijí nebo ne.
Na konci projektu by mělo být v databázích zaneseno asi 210 000 mořských druhů. Jen počet druhů ryb by měl z dnešních 15 300 stoupnout asi o 2 nebo 3 tisíce. Mnohé z nich nebude lehké zachránit před vyhubení. To hrozí i kdysi tak hojným druhům jako je treska nebo sleď. Předchozí průzkum oceánů se často soustředil na ekonomicky významné druhy nebo na živočichy, kteří jsou populární, např. žraloky nebo velryby. Jesse Ausubel ale zdůrazňuje, že stávající "sčítání" nebude rozlišovat mezi "slavnými" a "neznámými" obyvateli moří. Určitě se to vyplatí. Po deštném pralese by se mělo stát právě moře zdrojem nových látek pro potřebných pro chemický průmysl. Například organismy žijící ve vroucí vodě podmořských pramenů mívají ve svých buňkách enzymy odolné k drastickým podmínkám vysokých teplot, tlaků i koncentrací solí. Po podmořských zdrojích pošilhávají stále častěji i farmaceuti, kteří tu pátrají po látkách s léčebnými účinky. K zajímavým organismům patří z tohoto hlediska mořské houby. Už dnes nám poskytly látky zajímavé třeba s výhledem na léčbu nádorových onemocnění. Zcela jistě na nás čekají i další podobné objevy. Oceán a jeho život zůstávají stále ještě z valné části neprozkoumány. "Biologům zbývá prozkoumat ještě plných 95% moří a oceánů. Doufáme, že se do roku 2010, kdy projekt končí, tento neradostný stav výrazně změní. I o povrchu Měsíce víme více než o mořském dně," tvrdí Jesse Ausubel.
