Psychiatr Robert Waldinger z Harvard University přednesl výsledky nejdéle probíhající psychologické studie. Začala ve 30. letech minulého století se 724 účastníky a probíhá dodnes, přičemž věk zbývajících již přesahuje 90 let. Jejím cílem bylo sledovat pocity štěstí během jejich celého života a porovnat představy mladých účastníků s pozdější realitou. Kromě klasických pohovorů a dotazníků využívala též lékařské zprávy, informace od rodinných příslušníků, ale třeba i monitoring mozku. Výsledek je jednoznačný - nejdůležitější jsou dobré vztahy nejen v rodině, ale i k přátelům a komunitě, v níž žijí. Takoví lidé jsou šťastnější, zdravější a dožívají se vyššího věku. Studie zahrnuje dvě skupiny účastníků, jednak studenty Harvardovy univerzity, jednak děti z nejchudších rodin. Mezi její účastníky patřil i prezident Spojených států. Dr. Waldinger, v pořadí již čtvrtý vedoucí projektu, při své přednášce neuvedl, do které skupiny patřil.
Ondra Pracný 11.1.2016: Příliš zobecňující. Citace z článku: "Výsledek je jednoznačný - nejdůležitější jsou dobré vztahy nejen v rodině, ale i k přátelům a komunitě, v níž žijí. Takoví lidé jsou šťastnější, zdravější a dožívají se vyššího věku." ----- Nemusí se dožívat vyššího věku. Co třeba další faktory - jestli třeba nepijí ve velkém množstí alkohol, nekouří, nejsou fyzicky pasivní apod. Uvést, že "samota zabíjí" je velmi laciné, když je potřeba brát ohled dalších x okolností.
15.1.2016: Vzhledem k počtu účastníků a délce studie jsou v ní samozřejmě zahrnuty i další faktory, které mohou délku života ovlivnit, např. to kouření, alkohol, fyzická aktivita. Ze studie pochopitelně nevyplývá, že každý jedinec s harmonickými vztahy žije déle. Její výsledky z hlediska prognózy pro jednotlivce jsou pouze pravděpodobnostní. Tak už tomu u předpovědí založených na statistice bývá. Máte návrh na nějaký dražší titulek?
Richard Molek 16.1.2016: Ale to je asi subjektivní - já to vnímám jinak než ty Ondro, z mého pohledu skutečně samota člověka pomalu psychicky a časem potažmo i fyzicky zabíjí. Z toho, že to každý vidíme jinak je možné vidět, že to není nějak jednoznačně dáno ve smyslu jedinné možné správné interpretace vedoucí k nějakému konsensu = ono asi hodně záleží na tom, jak to čtenář pochopí a jak si do toho promítne vlastní názory, situaci, předpoklady, atd. což nepochybně ovlivní jeho závěrečný dojem z článku.. Vědecké studie mají často až několik desítek stránek a prostě není v časových možnostech většiny lidí to číst celé + Kademon to shrnuje pro laiky, kteří ani většinou žádné studie číst nechtějí. A proto každá vědecká studie na začátku či na konci musí obsahovat tzv. ABSTRACT, což je velmi stručný hlavní výcuc, závěr ke kterému se ve studii došlo. No a shrnutí studie zde na Akademonu je něco na ten způsob. Akademon uvádí jen krátké zprávy ze světa vědy - jde jen o výcuc hlavního závěru. To není zjednodušení, tuto formu podle mě volí cíleně s ohledem na čtenáře, kteří moc nemají čas číst, je to jako někde v novinách SLOUPEK, a myslím, že to většina čtenářů chápe a vyhovuje jim to.. Mimochodem, dřív než něco namítneš, tak si nejprve zkus sám najít zdrojovou studii, prozkoumat jak se věci mají a pak se k tomu teprve vyjádřit. Lze to za pět minut vygooglit..
