Sinice Phormidesmis priestleyi obývá extrémně chladné prostředí. Žije totiž na povrchu ledovců, v drobných loužičkách, které vznikají působením kryokonitu, jehož je důležitou součástí. Tak nazýváme tmavý prach, který se působením větru usazuje v klidnějších částech ledového povrchu. Temné částice absorbují více slunečního záření než okolní světlý led, v důsledku čehož se více ohřívají. V jejich okolí led taje a vzniká drobný důleček s trochou vody. Přežít v tak nehostinném prostředí P. priestleyii umožňuje speciální vrstva polysacharidů na buněčném povrchu, která zajišťuje tepelnou izolaci. Zjistili to Nathan A. M. Chrismas a Patricia Sánchez-Baracaldo spolu s dalšími kolegy z University of Bristol při kompletní analýze genomu kmene sinice BC1401 z povrchu grónského ledovce. Na obrázku vidíme kryokonit na povrchu druhého největší islandského ledovce Langjökull na snímku Villeho Miettinena, CC BY 2.0, via Wikimedia Commons.
