podstatně narostla od šedesátých let minulého století. Zjistili to lesáci z Technische Universität München z týmu prof. Hanse Pretzsche. Rychlost růstu buku lesního (Fagus sylvatica) vzrostla o 77%, smrku ztepilého (Picea abies) o 32% vztaženo na jednotlivé rostliny. Protože větší stromy potřebují více místa, zvýšení rychlosti růstu dřevní hmoty vztažené na plochu je nižší. Pro bučinu činí 30%, u smrkového porostu 10%. Počet stromů je o 17 - 20% nižší. Závěry vycházejí z měření 600.000 jednotlivých stromů prováděných od roku 1870. Hlavní příčinou je nárůst teplot a prodloužení vegetačního období.
Tom 21.9.2014: A není jednou z příčin také nárůst koncentrace CO2?
Jan Konečný 21.9.2014: A zvýšená koncentrace CO2 tedy zvýšená fotosyntetická aktivita nehraje roli?
Jirka 22.9.2014: Podle mě je dalším faktorem také výběrová těžba stromů. Les se celkově prosvětluje a více světla znamená zvýšení fotosyntetické aktivity. Dříve byly lesy plné spadaných větví a stromů, které snižovaly průchod světla.
Milan 22.9.2014: Je to obojí dohromady. Tak jako teplo a vlhko tak i CO2 je pro rostliny základní stavební složka tak jako jsou pro nás například cukry nebo bílkoviny.
2.10.2014: Na různých místech Země je rychlost růstu rostlin omezena odlišnými parametry podle místních podmínek. Např. v severních oblastech je to množství světla. Oxid uhličitý skutečně nemusí mít vliv, protože některé rostliny ho údajně větší množství nedokážou zpracovat. Pochybuji, že německé lesy v roce 1870 byly plné spadaných větví a stromů, nejspíš vypadaly jako dnes. Původní práci najdete zde, protože pro případnou polemiku je dobré seznámit s původními publikací a nikoliv pálit od boku.
Milan 14.10.2014: Nárůst rostlin díky CO2 o 16% mezi lety 1901 až 2001. Podmínky zůstaly stejné. Odborný článek: "Impact of mesophyll diffusion on estimated global land CO2 fertilization" Ying Suna,Lianhong Gub,1,Robert E. Dickinsona,1,Richard J. Norbyb, Stephen G. Pallardyc, and Forrest M. Hoffmand
