Mastné kyseliny, esenciální složka biomembrán, vykazují vysokou strukturní i funkční variabilitu. Dochází k ní působením dvou typů enzymů, elongáz a desaturáz. První z nich jsou zodpovědné za prodlužování uhlíkatého řetězce kyseliny, zatímco druhé umožňují vznik dvojných vazeb v tomto řetězci. Skupina významných japonských vědců zkoumala 56 eukaryontních genomů a zjistila v nich 275 různých desaturáz a 265 elongáz. Desaturázy bylo možno rozdělit do čtyř podrodin, elongázy do dvou podrodin. Ukázalo se, že i blízce příbuzné organismy jsou schopny syntetizovat různé enzymy a tedy i různé mastné kyseliny. Jde tu zřejmě o vlivy prostředí a schopnost syntetizovat určité metabolity.