Rychlá rotace nenabitého tělesa způsobí jeho magnetizaci, protože způsobí srovnání spinů elektronů podél osy otáčení. Jev poprvé experimentálně potvrdil Samuel Barnet v roce 1915, a proto od té doby hovoříme Barnetově jevu. Doposud nebyla experimentálně potvrzena existence jaderného Barnetova jevu, magnetizace vyvolané orientováním protonových spinů. Pozorovali ji až nyní na vzorku vody rotujícím rychlostí 13.500 otáček za sekundu fyzici z New York University pomocí jaderné magnetické rezonance.

První autor publikace Mohsen Arabgol doplňuje: „Nejzajímavější pozorování bylo, že lze zmagnetizovat protony pouhou rotací vzorku. Je to velmi vzrušující, protože elektronické obdoba jevu byla pozorována před více než 100 lety. Nebyli jsme si jisti, zdali lze téhož dosáhnout i s protony, zejména vezmeme-li v úvahu, že protonový jev je 700 krát menší než elektronový. Na pokus jsme použili kapalinu. Logicky další krok je potvrdit výsledky pro pevné látky.“ ... „Jev je tak malý, že funguje pouze pro velmi přesnou kombinaci parametrů. Bohužel je prakticky nemožné najít takovou kombinaci pro pevnou látku.“

Barnetův jev je inverzní jev k Einsteinově de Hassově jevu, při kterém se ferromagnetický váleček zavěšený na tenkém vlákně pootočí při podélném zmagnetování.